Ostrov Kampa
(Ciril Merhout – str. 76-78)
Průchodní dům : Staré číslo čp.495, Na Kampě 5.
Jména domu od r.1600 Bernardovský, od r.1689 Průchodní.
Průčelí do rynečku je prosté, jen ve střeše je vkusné, attikové polopatro s dekorativní výzdobou štítu nad dvěma okny ve výstavku. V přízemí prosté klenby a strana směrem k Čertovceje spíše kasárnická a tedy nevzhledná. Tento náš dům prodal Kryštof Diviš r. 1598 za 350 kop gr. míš. Bernardu Kanicovi, zedníku a jeho manželce Mandolíně. Po křestním jméně Kanicově se toto stavení dlouho nazývalo. Bernardovský (archiv.matéz.VI.634).
Kanic měl syna Gregora a dcery Annu Marii a Janu. Gregor v roce 1620 snad hned po bělohorské bitvě, odešel do ciziny a více se ve vlasti neukázal. První dcera se provdala za Viléma Brotze a druhá za Jana Mannera. Jejich matka i otec byli r. 1635 již mrtvi a tehdy velké hašteřice mezi nimi o dům byly. Až roku 1638 se o dědictví shodli a dům na 1650 zl. rýn.ocenili a Vilému Brotzovi přidělili. Po Vilému Brotzovi jeho dcera Barbora dům zdědila. Ale nic nevložila do knih. Až její děti (měla jich celkem 5) r.1698Tento dům prodali svému švagru Briceovi Landcamerovi, měšťanu a koželuhovi Menšího města Pražského za 1300 zl. rýn. (8/archiv.m.P.361). Ten jej 3.září r.1713 postoupil svému zeťovi Vavřincovi Reimundovi jeho manželce a dceři Maxmiliáně (9/arch.m.p.362). Vavřinec r.1740 zemřel a domu se ujal jeho syn Reimund. Po nemž následovali r.1747 jeho vdova Marie Josefa a pak jejich dcera Marie Anna. Provdaná Troschlová, která měla taktéž dceru Terezii Troschlovou co dům po té vlastnila a r. 1791nechala odhad udělat. (arch.11M.Prahy č.4286,192,219,358).
Ještě v roce 1723 byly obě strany nejvýš dvouposchoďové: V přízemí byly 2 komory, pokoj, výčep, dřevník, kůlna, stáj pro 6 koní, sklep. V 1. poschodí byly kuchyň 5 pokojů a 3 komory. V 2. poschodí 4 pokoje, komora a půda. (12/arch.min.vnitra SM124 p94,432)
Ale krátce před rokem 1791 byla postaveno III. patro kde vkusná část domu do rynečku měla 2 světnice, komoru a kuchyň. A na straně druhé s výhledem na Čertovku byla kuchyň, světnice a komora. Vše s váleným stropem a cihlovou podlahou. Dnes už je střední trakt odstraněn, či spíše spojen s traktem k čertovce, kde přestavba v 19. století vše zjednotvárněla. Dům potom často střídal majitele. R.1809 jej Terezie Schmilauerová prodala Josefu Klinkertovi za 9500 zl. Tady stojí za zmínku že zde bydlel v roce 1812 J. E. Purkyně. Roku 1814 Jej koupili Karel a Kateřina Lumprergeroviz za 13500 zl. a ti jej prodali. r. 1819 páru Jelínkovým za 14500 zl. Nový majitelé se zavázali že zazdí průchod do domu č. 494 a takovou podobu má až do dnes. Pak se dům dědil z generace na generaci až do r. 1950 kdy jej koupil pan Jiří Červený, který byl r. 1909 zakladatelem Kabaretu Červená Sedma, kde vznikly v tehdejší době revoluční písn, balady a popěvky ,které jsou nám známi dodnes a staly se jedny s nejznámější vůbec a řada z nich se dostala do podvědomí jako písně národní.
Dámy a pánové to je vše co je známo o tomto našem krásném domě. Přejeme Vám co nekrásnější zážitek z posezení a zavzpomínání na doby minulé ať při sklence vína, kávy, nebo dobrého jídla.